Střevíce vz. 24 - zavedení.

VV z r. 1925, 
čl. 18.

Střevíce vz. 24 - zavedení.

MNO. zavádí nový, zlepšený druh střevíců, a to vz. 24.
Tyto střevíce mají proti dosavadnímu druhu (běžné čís. 17 v seznamu součástí oděvu a výstroje,
příl. k výnosu čj. 608.997/41. odděl. s. o. z r. 1923, Věst. věc. 1923, č. 36, čl. 600) ještě spodní
podrážku.
Podešev je spojena se svrškem od špičky až k podpatku prošívacím stehem. V patě jest podešev
spojena se stélkou týmž stehem v mělké drážce.
Střevíce vz. 24 budou vojenským tělesům z vojenského oděvního skladu čís. 1 v Brně vydávány, až
budou vyčerpány zásoby dosavadních střevíců (běžné čís. 17); jen horským praporům vydá
vojenského oděvní sklad čís. 1 v Brně místo obyčejných střevíců (běž. čís. 17) střevíce vz. 24 již
nyní.
Tělesa preliminují obyčejné střevíce (běž. čís. 17)potud, dokud budou v augmentačních zásobách.
Normální doba nošení jednoho páru střevíců vz. 24 stanoví se jeden rok, počet oděvních jednotek
97.
Doplňte seznam součástí oděvu, výstroje atd., příl. k výnosu čj. 608.997/41. odděl. s. o. z r. 1923,
Věst. věc. 1923, č. 36, čl. 600, příslušnými údaji pod běžným číslem 17 a.

Čj. 16.471/40. odděl. z r. 1924 z 3/1 1925.

Šňůra pro pobočníky.

VV z r. 1922, 
čl. 150.

Šňůra pro pobočníky.

Důstojníci vojenské kanceláře presidenta republiky, pokud konají službu pobočníků presidenta republiky, a pobočníci ministra národní obrany nosí šňůru pro pobočníky, zhotovenou ze stříbrné, 6 mm silné šňůry; tato se skládá se z pletené šňůry náprsní a pažní smyčky; na pletenou náprsní šňůru jsou připevněny dva postříbření, 8,5 cm dlouhé závěsy.
Šňůra se nosí na bluze. :jen při okázalých vojenských slavnostech a při doprovodu presidenta
republiky (ministra národní obrany) při přehlídkách nosí se také na vrchní části stejnokroje (na
plášti).
Pažní smyčka se navlékne na pravé rameno, položí se pod ramení pásku a zapne se, aby se
neposouvala, stiskacím knoflíkem, který jest přišit pod ramenní páskou, načež se podstrčí pletená šňůra se závěsy pod pravé rameno a zapne se na prvý knoflík bluzy neb na první pravý knoflík pláště.

Čj. 15/6050 oděv. ze dne 22./3. 1922.

Označení útočných družin Jánošíkových.

VV. z r. 1919 
916.

Označení útočných družin Jánošíkových.

Útočné setniny Jánošíkovy, zřízené výnosem čj. 19233/org. ze dne 14./6. 1919, obdrží jako odznak své příslušnosti:
baret se znakem ČSR,
na výložkách velké J (dle vyobrazení),
na levém rameni štítek, na němž přilbice a dva pod ní zkřížené ruční granáty zarámovány jsou do ornamentálního, technicky účelného kroužku (dle vyobrazení),
odznaky hodnosti na obou rukávech tytéž jako u ostatního vojska. 

Čj. 24851/org. ze dne 17./7. 1919

 

Polní láhev a řemení k polní láhvi

VV z r. 1927,
čl. 545.

Polní láhev a řemení k polní láhvi.

Jako součást polního náčiní je systemisována polní láhev, řemení a zátka k ní, viz sl. předp. H-IV-3a, příloha I, běž. čís. 163, 164 a 219.

Polní láhev (obr. 1 a 2) je lisována z železného plechu a má na vršku dvě poutka z železného drátu; je smaltována na povrchu khaki a uvnitř bílé.

Zátka je z korku a má navrchu plechový klobouček s poutkem. Železné součástky zátky jsou pocinovány.

Zátka je na láhev připevněna konopným provázkem, na koncích provázku jsou železné, pocinované svorky.

Za opotřebované nebo ztracené zátky možno odbírati na preliminář z voj. oděvního skladu 1 v Brně zátky nové, které jsou bez provázku.

Nutno-li opotřebovanou polní láhev doplniti provázkem, zaopatří si jej útvary z paušálu hospodářských správ.

Polní láhev váží 270 g a pojme 1/2 litru.

Normální doba nošení se stanoví tímto výnosem na 4 léta.

Polní láhev se nosí v mošně, kdo nemá mošnu, nosí jí buď v tlumoku nebo na řemení.

Řemení k polní láhvi (obr. 3) je zhotoveno z lehké řemenové kůže a skládá se z nosného řemene, z dvou okružních řemenů a ze zápinky.

Na řemení jsou dva kroužky, přezka a nýt; jsou železné a jsou černě lakovány.

Řemení k polní láhvi váží asi 135 g. Pro koho je polní láhev nebo řemení k polní láhvi předepsáno, je uvedeno ve vydávaných příslušných přehledech součástí oděvu, výstroje a polního náčiní.

V příloze I sl. předp. H-IV-3a škrkněte: v běžném čísle 163, v sloupci Normální doba nošení let "20" a vsuňte místo toho "4", v běžném čísle 219, v sloupci "Pojmenování" škrkněte "s provázkem".

Čj. 46.425-V./2. odděl. z 5/10 1927.

 

Poboční zbraň letců

V.V. čís. 59./1925
671.

Poboční zbraň letců

   Jako poboční zbraň a odznak létajícího personálu se zavádí kordík. Kordík se skládá z čepele, jílce a pochvy.

   Ve službě se nosí na důstojnickém opasku. K vycházkovému stejnokroji se nosí kordík pod bluzou. Třapec se na kordíku nenosí.

   Kordík se nosí při všech služebních výkonech i při všech representačních příležitostech. Při cvičných letech se kordík odkládá. Při přespolních letech třeba jej upevniti na vhodném místě v letounu.

   Kordíky mají právo nositi a dostanou je veškeří věstníkem M.N.O. jmenovaní polní piloti, polní pozorovatelé a letečtí střelci v hodnosti nejméně rotmistra.

Odznak pro pomocnou rotu M.N.O.

V.V. čís. 2./1926 
21.

Odznak pro pomocnou rotu M.N.O.

Pro pomocnou rotu M.N.O. a pro všechny štábní jednotky vyšších velitelství (pro tyto jednotky jenom po vyhlášení mobilizace) stanoví se rukávový odznak, který je z výložkového sukna a má tvar kruhu rozděleného ve tři stejná pole barvy bílé, modré a červené.

Odznak je našit na podložce se sukna barvy khaki a nosí se na rukávě blůzy a pláště uprostřed záloktí.

Donošování kožíšků a červených kalhot

V.V. čís. 38./1926 
399.

Donošování kožíšků a červených kalhot

Stran donošování kožíšků aneb i jiných součástí oděvu jiné barvy než barvy khaki (červených kalhot) upozorňuje M.N.O. na V.V. 1922, čís. 66, čl. 460, na němž nehodlá nic měniti.

 Není proto dovoleno nositi na vycházku a ve službě kožíšky barvy khaki, které si některé gážisté sami zaopatřili. Proti nošení kožišinové podšívky v plášti (nikoli však kožišinové límce)nejsou námitky.

Kožíšky starého rakouského vzoru nebo červené kalhoty, pokud jsou ještě v mírových zásobách útvarů, donošuje mužstvo až do úplného opotřebování ve službě vůbec, vyjma válečný ústroj a ústroj pro velká cvičení, dále vyjma slavnostní příležitosti služební a konečně příležitosti, kdy ustrojení mužstva v definitivně předepsaném oděvu jest nutné z důvodů prestižních nebo praktických.

Černění součástek oděvu a strůje

VV z r. 1930, 

čl. 133.

Černění součástek oděvu a strůje.

K dotazům útvarů o konzervování kožených součástek oděvů a strůje stanoví MNO, že se z
uvedených součástek, vydává - li je hlavní oděvní a lůžkový sklad nečerněné, načerní jenom obuv.
Součástky strůje jako torbové řemení, opasky, sumky, brašny, řemeny k pušce, závěsníky pro bodák, řemení k polní láhvi, plášťové a ustrojovací řemínky atd. se nečerní.

Čj. 13. 832 - V./2. odděl. z 22/2 1930.

Barvy součástek stejnokroje

VV z r. 1930, 

čl. 94.

Barvy součástek stejnokroje.

K posouzení barvy součástek stejnokroje, které si obstarávají voj. osoby z vlastních peněz, vydává
MNO. v příloze dodavkem k SDV. 1929, čís. 4, čl. 42 vzory b a r v y látky z česané příze.
Pro rozpětí barevných odstínů látky barvy khaki z česané příze jest jeden vzorek dovoleného
nejtmavšího odstínu barvy a jeden vzorek nejsvětlejšího odstínu.
MNO. poznamenává, že j a k o s t přiložených vzorků byla zvolena zcela náhodně a že není totožná
s jakostí jemných látek pro voj. gážisty podle VV. 1930, čís. 5, čl. 49.

Čj. 52.459 V./2. odděl, z r. 1929 z 11/2 1930.

Připevnění odznaku a distinkcí na polní čepici

VV z r. 1930,

čl. 7.

Připevnění odznaku a distinkcí na polní čepici.

 
Polní čepice (sl. předp. H-VI-1, příl. 1, běž. čís. 1), vyráběná podle popisu z roku 1922, má nátylník
vpředu vystřižený, aby odznak a distinkce mohly býti připevněny na levé straně čepice (viz VV.
1928, čís. 43, čl. 567, obr. 1 a 2).
Čepice starších ročníků mají nátylník vpředu vysoký, sahající k hornímu okraji čepice. U těchto
čepic se nosí odznak a distinkce na nátylníku.

Čj. 53.674-V./2. z 27/12 1929

Systemizace lýtkovic

VV z r. 1926,

čl. 254.

Systemizace lýtkovic.

Pro cyklistické roty a pro cyklistické eskadrony se systemizují místo dosavadních ovinovaček v
míru i v poli jako nová součást oděvu lýtkovice.
Lýtkovice jsou pleteny z vlněné příze barvy khaki, jsou nahoře a dole poněkud zúženy a mají na
dolních koncích podpinky.
Lýtkovice se vyrábějí ve dvou velikostech; první má délku asi 55 cm, druhá asi 51 cm.
Lýtkovice, potřebné pro předepsaný mírový počet a pro augmentační zásoby, odeberou tělesa z voj.
oděvního skladu 1 v Brně na kvitanci, napsanou zvlášť:
a. pro předepsaný mírový počet (podle § 19c sl. předp. H - IV - 3a bez odpisu oděvních
jednotek),
b. pro augmentační zásoby (podle § 66, čl. 1 sl. předp. H - IV - 3a).
Kvitanci ověří příslušná intendance divise, anebo jezdecké brigády.
Cena 1 páru lýtkovic jest 10 oděvních jednotek, normální doba nošení 8 měsíců.
Poznamenejte v příloze I sl. předp. H - IV - 3a, na stánce 82 u běžného čísla 34 a škrkněte na
stránce 89 v předposledním řádku číslici 34.

 

Čj. 3415/40. odděl. z 8/5 1926.

Svetr a vesta

VV z r. 1928,

čl. 874.

Svetr a vesta.

Svetr. Podle přílohy I sl. předp. H - IV - 1, běž. čísla 33 je systemisován svetr (viz vyobrazení).
Svetr je upleten z šedé smíšené (melírované) vlny jen v jedné velikosti a je systemisován pro horskou pěchotu a horské dělostřelectvo v míru i v poli po zimní období.
Vesta. Mužstvu všech útvarů a ústavů patří v poli a v míru po dobu zimních měsíců vesta, kterou si útvary a ústavy zhotovují podle § 50 sl. předp. H - IV - 1 z nepotřebných součástek oděvu.
Vesta se zhotovuje v potřebných velikostech tak, aby při pohybu nevadila, a možno ji vyráběti též s rukávy.
V přehledech součástek oděvu atd. železničního vojska (VV. 1925, čís. 36) ženijního vojska a vozatajstva (VV. 1925, čís. 42), proviantnictva (VV . 1925, čís. 60), pomocného zdravotnictva (VV.1925, čís. 63), automobilního vojska (VV. 1926, čís. 6), letectva (VV. 1927, čís. 13), telegrafního vojska (VV. 1927, čís. 27, dělostřelectva (VV. 1927, čís. 63) a jezdectva (SDV. 1928, čís. 5) připište poddůstojníkům a mužstvu vestu.

 

Čj. 15.812 - V./2. odděl. Z 13/11 1928.

Límcové odznaky

VV z r. 1922, 

čl. 151.

Límcové odznaky

Pro hraničářské prapory a veškeré horské útvary stanoví se límcové odznaky.Odznak pro hraničářské prapory představuje psí hlavu, pro horské útvary sokola.
Odznaky jsou raženy z bronzového plechu, černě patinované, opatřené bodci k připevnění a nosí se na výložkách bluzy a pláště, hlavami k sobě.
Odznaky pro mužstvo a gážisty jsou stejné.

Čj. 597.526 oděv. ze dne 27./3. 1922.

Límcový odznak pro hraničářské prapory

Límcový odznak pro horské jednotky

Zavedení nárameníčku.

VV z r. 1925, 

čl. 59.

Zavedení nárameníčku.

Mužstvo, vyzbrojené podle služebních předpisů puškou (karabinou) na rameni nebo řemeni, nosí na pravé ramenní pásce bluzy nebo pláště nárameníček.
Nárameníček je zhotoven ze smotku asi 6,5 cm širokého sukna barvy khaki a má asi 2cm v průměru.
Po délce nárameníku je soukenná 1cm široká průvlečka barvy khaki, její konce jsou našity na stranách nárameníku, obložených soukennými kolečky.
Nárameníček se navléká na pravou ramenní pásku bluzy nebo pláště.
Navlékne-li se nárameníček na ramenní pásku bluzy, neleží ramenní páska na rameni, nýbrž je napjata.
Proto se asi 1cm od malého stejnokrojového knoflíku po ramenní pásku přišije zinkový knoflík, na který se ramenní páska s navlečeným nárameníkem zapne.
Bluzy, které se budou vyráběti v roce 1926, budou již míti delší ramenní pásky a nebude tudíž zapotřebí u nich zinkový knoflík přešívati.
Ramenní pásky u pláště zůstanou nezměněny.
Nárameníčky si zhotoví útvary z vybrakovaných součástí oděvu, a to postupně a podle možnosti.
Výdaje, vzniklé výrobou nárameníčků pro mírové zásoby hradí tělesa z paušálu hospodářských správ.
Niti, potřebné k výrobě nárameníčků pro augmentační zásoby, dále zinkové knoflíky k bluzám, ročník výroby 1925 a v to počítaje, přidělí podřízeným tělesům příslušná intendance ZVV., divise, horské a jezdecké brigády z voj. oděvního skladu 1 v Brně bezplatně, a to:
na 1 bluzu jeden bílý zinkový knoflík, pokud jej útvary nezískají z vybrakovaných oděvních součástí, k zhotovení jednoho nárameníčku 2 m niti khaki čís. 30 a k našití jednoho zinkového knoflíku 1⁄2 m niti khaki čís. 1.

Čj. 13.474/40.odděl. z r. 1925 z 27/1 1926

Povlak na šálek

VV z r. 1925, 

čl. 60.

Povlak na šálek.

MNO. zavádí do výstroje muže povlak na šálek.
Povlak je z bavlněné podšívkové látky barvy khaki, má dva látkou podložené průstřihy pro ouška šálku. V zdrhovací obrubě je navlečen provázek.
Povlak na šálek je 16 cm vysoký, 25 cm široký, dno měří 13 cm.
Pro koho je povlak na šálek systemizován, určují přehledy součástí oděvu, výstroje a polního náčiní, které pro jednotlivé druhy zbraní byly nebo budou vydány, anebo příslušné výstrojní předpisy pro příslušné zbraně.
Povlaky na šálky, potřebné pro předepsaný mírový počet, odeberou tělesa z voj. oděvního skladu 1 v Brně do mírových zásob bez odpisu oděvních jednotek na kvitanci, ověřenou příslušnou intendancí ZVV., divise, horské a jezdecké brigády.
Povlaky, potřené pro augmentační zásoby, zapíší útvary (ústavy) do přehledu potřeby a zásob oděvu atd. dnem 31/12 1925.

Čj. 117/40. odděl. z 27/1 1926.

Obal na čs. ešus, rubová strana, viditelné značení JP 4

Sumka vz. VI

Sumka vz. VI

Puška vz. 24 - ochrana proti poškození nosnou ženijní výzbrojí

VV z r. 1928,

čl. 244.

Puška vz.24 - ochrana proti poškození nosnou ženijní výzbrojí

Aby se omezilo poškozování pušky vz.24 nosnou ženijní výzbrojí, zavádí MNO. také pro technické roty pěšího vojska pro mírové upotřebení "pouzdro na krumpáč", jež objímá hrot krumpáče, upevněného na popruhovém nosiči hrotem k pravému boku muže. (Ženijní vojsko má již toto pouzdro podle výnosu MNO. čj. 1323/20. odděl z r. 1924.)
Do válečné ženijní výzbroje ženijního a pěšího vojska nebude však toto pouzdro zavaděno.
Každému vojskovému tělesu pěšího vojska zašle hlavní ženijní sklad v Olomouci 12 pouzder. jež odpovídají 2 jednotným soupravám nosné ženijní výzbroje pro zákopnickou četu, jak budou v nejbližší době zavedeny výnosem MNO. čj. 17.290 - IV./1. odděl. z r. 1928.
Kromě používání pouzder na krumpáče nutno dbáti toho, aby pušky byly opatřeny chránítkem mušky a aby cviky s puškou, nese - li mužstvo nosnou žen. výzbroj, nebyly prováděny prudce.
Nese - li mužstvo nosnou ženijní výzbroj, je zakázáno nositi pušku v poloze "na rámě zbraň", ježto hledí naráží na násadu.
 

Čj. 17.300 - IV./1. odděl z 8/3 1928.

Sumka na ruční granáty vz. 23

VV z r. 1926, 

čl. 471.

Sumka a brašna na ruční granáty

K dopravě ručních granátů se systemisují u pěšího vojska sumky a brašny.
Sumka na ruční granáty vz. 23 (obr. 1) je zhotovena z kůže. Předek má tři přihrádky, do nichž lze vkládati po jednom ručním granátu. Přihrádky kryjí příklopky. Na zadku sumky jsou dvě průvlečky pro opasek a nášivek s železným, černě lakovaným rámečkem.
Brašna na ruční granáty vz. 23 (obr. 2) je z lněné plachtoviny na torby barvy khaki. Má šest přihrádek, do nichž lze vkládati po jednom ručním granátu, příklop a nosný pás.
Sumky a brašny na ruční granáty vz. 23 jsou systemisovány prozatím jen pro osoby uvedené v sl. předp. P-I-Ia a P-II-Ic dův.
Podle těchto předpisů vypočítají tělesa potřebu sumek a brašen a odeberou je z vojenského oděvního skladu 1 v Brně na kvitanci, ověřenou příslušnou intendancí divise a horské brigády.
Kvitanci napíší tělesa zvlášť pro potřebu a. mírových zásob (podle sl. předp. H-IV-3a § 19 bez odpisu oděvních jednotek), b. augmentačních zásob.
Odběr proveďte do konce roku 1926.
Ve sl. předp. H-IV-3a škrtněte u běžného čísla 128 v příloze I slovo brašnička a napište brašna.

Čj. 4097/40. odděl. z 25/8 1926.

Sumka na ruční granáty vz. 23

Používání řemenů k puškám a karabinám, sumek a závěsníků pro bodák

VV z r. 1925 
595.

Používání řemenů k puškám a karabinám, sumek a závěsníků pro bodák.

A. Řemeny k puškám a ke karabinám.

1. V čs. armádě jest mužstvo provisorně vyzbrojeno puškou vz. 95 a puškou "Mauser", karabinou vz. 95 a "Mauser", v nejbližší době dostane místo těchto zbraní pušku vz. 23 a 24.

Definitivním typem jest puška vz. 24.

Pušky vz. 23 a 24 liší se navzájem zejména tím, že puška vz. 24 má na krku pažby ještě boční poutko.

Řemeny k těmto zbraním jsou:

2. Tělesa preliminují řemeny k pušce vz. 95 místo pěchotních řemenů k pušce vz. 24 a řemeny ke karabině vz. 95 místo jezdeckých řemenů k pušce vz. 24 tak dlouho, pokud mají řemeny k pušce a ke karabině vz. 95 v augmentačních zásobách.

3. MNO neobjednává více řemeny k pušce a ke karabině vz. 95. Vojenský oděvní sklad 1 v Brně vydá až do vyčerpání zásob řemeny k pušce vz. 95 místo pěchotních řemenů k pušce vz. 24. Řemeny ke karabině vz. 95 nejsou ve vojenském oděvním skladu 1 v Brně v zásobě. Na příděl těchto řemenů, který nebyl dosud realisován, vydá jmenovaný ústav dotčeným tělesům jezdecké řemeny k pušce vz. 24.

4. Při přezbrojení těles, která mají nyní pušku nebo karabinu "Mauser", puškou vz. 23 a 24 budou těmto útvarům (ústavům) jak do mírových, tak i do augmentačních zásob až do vyčerpání zásob přiděleny k pušce vz. 23 řemeny k pušce vz. 95 a k pušce vz. 24 řemeny ke karabině vz. 95, tyto ovšem jen potud, pokud budou přebytečné u vojenských útvarů. Jinak dostanou tato tělesa jezdecký řemen k pušce vz. 24. 

 

B. Sumky.

Pro náboje vz. 23 určují se sumky vzor V a VI (obr. 7 a 8).

Do sumky vz. V (obr. 7) lze vložiti 30 nábojů vz. 23, do sumky vz. VI (obr. 8) 15 nábojů i s kartonem.

Nežli budou vydávány sumky vz. V a VI, budou útvary, které dostanou pušku vz. 23 a vz. 24, užívati nadále dosavadních sumek na náboje, totiž vzorů I, II, III a IV (obr. 9, 10, 11 a 12). Do každé přihrádky těchto sumek lze uschovati 15 nábojů vz. 23, ovšem bez kartonu.

Tělesa preliminují sumky vzorů I, II, III a IV místo sumek vzorů V a VI tak dlouho, pokud je mají v augmentačnÍch zásobách. Voj. oděvní sklad vydává až do vyčerpání zásob nejdříve sumky vz. I až IV. 

C. Závěsníky.

Závěsníky, kterých se užívá k nošení bodáku na opasku, jsou dvojího druhu. Závěsník obr. 13 (pořadové číslo 113, příl. k Věst. věc. 1925, č. 8, čl. 90) je určen pro bodák vz. 95, závěsník obr. 14 (pořadové číslo 114, příl. k Věst. věc. 1925, č. 8, čl. 90) pro bodák k pušce "Mauser", a to na široký orig. bodák zdéli 50.5 cm.

K puškám vz. 23 a vz. 24 neurčuje se zvláštní vzor závěsníku, nýbrž se bude k těmto puškám používati závěsníků pro bodáky na vz. 95.

Závěsníku pro bodák k pušce "Mauser" lze ovšem používati jako improvisace i pro bodák vz. 95 na pušku vz. 23 a vz. 24.

K dlouhému originálnímu bodáku zdéli 65.6 cm lze používati obou druhů závěsníků, k širokému orig. bodáku zdéli 50.5 cm jen závěsníku pro bodák na pušku "Mauser".

 

 

 

Čj. 4836/40. odděl. z 24/9 1925.

Detaily sumky vz.VI

  

Chránítka na blůzy

VV. čís. 19./1930 
193.

Chránítka na bluzy

Jeden útvar podal MNO návrh, aby systemisovalo pro obsluhu kulometu ochrannou bluzu z nepromokavého plátna, která by chránila bluzu nebo plášť, aby se od kulometu nezamastily.

Zkušební komise pro pěší vojsko, která posoudila uvedený návrh, je proti zavedení ochranné bluzy. Považuje ji za zbytečnou přítěž proto, že by byla zvlášť v létě pro svou neprodyšnost nepohodlná.

Zkušební komise uvádí, že se součástky oděvu nemohou tak snadno zamastiti, když se kulomet před cvičením zbaví přebytečného tuku.

Proto MNO nepomýšlí systemisovati ochrannou blusu pro obsluhu kulometu. Aby se však přesvědčilo, bude - li potřebí nějakou ochranu součástek oděvu zavésti, dalo zhotoviti chránítka na blusy, z nichž přiděluje z hlavního oděvního a lůžkového skladu na zkoušku a bez odpisu oděvních jednotek po jednom chránítku pěšímu pluku 1, 2, 3, 5, 6, 7, 9, 10, 17, 20, 24, 31, 35, 36, 41, 47, horskému praporu 1 a hraničářskému praporu 3 a 7.

Tyto útvary vyzkoušejí přidělená chránítka podle § 78 sl. předp. H - VI - 1 a předloží do 31/12 1930 návrh, zda mají býti chránítka na blusy zavedena.

                                       Čj. 13. 859 - V./2. odděl. z 25/3 1930

VV. čís. 19./1931
 176.

Chranítka na bluzy

Posudky o chranítkách na bluzy, jež útvary předložily na výnos MNO. čj. 13.8589 - V./2. odděl.1930 (VV. 1930, čís. 19, čl.193), různí se tak, že MNO. upouští od zavedení takovýchto chranítek, ale nemá nic proti tomu, jestliže si útvary opatří chranítka na bluzy z vybrakovaných součástek oděvu a strůje samy, aby nevznikly vojenské správě žádné zvláštní výdaje.

                                        Čj. 17.575 - V./1. odděl. z 7 / 4 1931

Zkoušení polní čepice se štítkem 1928

VV. čís. 43./1928 
567.

Zkoušení polní čepice se štítkem.

K požadavkům útvarů na zavedení polní čepice se štítkem přiděluje MNO. z voj. oděvního skladu 1 v Brně do mírových zásob bez odpisu oděvních jednotek po 50 polních čepicích se štítkem pěšímu pluku 1, 2, 5, 9, 12, 13, 16, 26, 31, 34, 35, 36, 41 a 43, hraničářskému praporu 6 a 10, horskému praporu 4, 5 a 10, leteckému pluku 1 a 3, jezdeckému pluku 1, 3, 7, 9 a 10, dělostřeleckému pluku 4, 7, 12 a 110, automobilnímu praporu 1 a 2, vozatajskému praporu 1, 3, 4 a 5 , ženijnímu pluku 1 a 3 a telegrafnímu praporu 4.

Čepice, které se tímto výnosem přidělují útvarům k vyzkoušení, liší se od polní čepice dosavadního tvaru (obr. 1 a 2) tím, že mají tuhý látkový štítek a že nátylník je vpředu spjat knoflíkem (obr. 3 a 4).

Do vyzkoušení se přidělují dvojí čepice se štítkem. První druh má štítek z tuhé lepenky a nátylník je spjat malým žlutým stejnokrojovým knoflíkem; druhý má štítek z klíženého plátna a nátylník je spjat malým kostěným knoflíkem bez iniciálky ČS. Štítky obojích čepic jsou potaženy látkou.

Voj. oděvní sklad vydá od každého druhu čepic se štítkem stejný díl.

Útvary vyzkoušejí přidělené čepice podle § 78 sl. předp. H-VI-1 a o výsledku zkoušení předloží do 15/12 1928 služebním postupem MNO. zprávu.

Polní čepice se štítkem nutno posuzovati také po stránce estetické. Proto nechť je podělené mužstvo nosí také na vycházku. 

Čj. 23.374 - přes./1. z 7/7 1928.

 

Fotografie vojáků pěšího pluku 13, dva z nich mají zkušební čepici se štítkem 1928

Důstojnická verze zkušební čepice se štítkem 1928

Nošení přílb vz. 20 - návod

VV. čís. 14./1926 
163.

Nošení přílb vz. 20 - návod

Protože se dosud vyskytují časté stezky na obtížné nošení přílb vz. 20, uveřejňuje MNO. příslušný návod:

Každá přílba musí býti před používáním přizpůsobena velikosti a tvaru hlavy.

Nasazena, musí po celém obvodu přiléhati k hlavě. Kalounek potažený koženou chlopní musí býti náležitě utažen a pevně zavázán tak, aby polštářky dolehly na hlavu. Tím se dosáhneme, že účinek úderu je stejnoměrně rozložen ne celou plochu hlavy. Mezi hlavou a plechem přílby musí zůstati vždy dostatečně veliký prostor, aby při možném promáčknutí přílby bylo zabráněno poranění lebeční kosti.

Jsou - li polštářky příliš silné, je možno po jedné straně rozpárati šev a vyjmouti z nich část žíní. Častým používáním však pozbývají polštářky pružnosti a je pak nutno vycpávku čas od času znovu načechrati nebo doplniti. Není - li žíní po ruce, můžeme vložiti za polštářky do klopní složený papír anebo plátno.

Přílba má býti na hlavě nasazena vždy tak, aby okraj předního štítku dosahoval do výše obočí. Podbradník musí býti tak utažen, aby přílbu udržoval pevně na hlavě a aby netlačil. Při tom má zoubkovaná přezka z koženou podložkou býti vždy na levé tváři.

Aby mohl pod přílbu vnikati stále čerstvý vzduch, jsou v ní jednak větrací nástavce, jednak je mezi klopněmi za tím účelem volný prostor. Při silném větru vzniká v přílbě nepříjemný hukot, který je však možno zameziti ucpáním větracích otvorů papírem, hlínou a pod.

V zimě můžeme chránit hlavu proti mrazu buď tím, že vložíme pod přílbu kapesník, nebo nasadíme přílbu na kukli nebo polní čepici.

Čj. 6444/26. odděl. z 19/3 1926.

Skupinka vojáků v přilbách vz. 20

Kulometníci v přilbách vz.20

Pěkný záběr kulometníků v přilbách vz.20. Za pozornost rovněž stojí kulomet Darne vz. 1922 ráže 8 mm

Hřebínky přilb vz. 20, odstranění

VV. čís. 44./1933
 357.

Hřebínky přilb vz. 20, odstranění

MNO. rozhodlo, aby byly odstraněny hřebínky přilb vz. 20 a přílby byly znovu natřeny.

Návod: Nejprve se hřebínek příčně ( na temeni přílby ) přeřízne pilkou; takto vzniklé půlky se odehnou rukou od temene přílby, pak se plochými kleštěmi uchopí část hřebínku co možná nejblíže svaru a po způsobu otvírání konserv se odtrhne od těla přílby. Stejným způsobem se odtrhuje i druhá polovina hřebínku. Po odtržení hřebínku zůstanou na povrchu těla přílby v místě svaru zbytky hřebínku; opilují se pilníkem.

Objeví - li se v přílbě po odtržení hřebínků ( v místě svaru ) trhliny nebo dokonce propáleniny, nebo je - li přílba v okraji prasklá, neopravuje se, nýbrž se odvede do příslušné zbrojnice k zrušení. Menší deformace ( vboulení ) stěny těla se dají vyrovnati za studena půlkulatým kladívkem. Vyhřívati přílbu je přísně zakázáno.

Součástek potřebných k opravě jiných přílb možno užít z přílb navržených k zrušení.

Tělo přílby se po snětí hřebínku musí znovu natřít olivově zelenou olejovou barvou ( matnou ). Tuto speciální barvu si vyžádají útvary u příslušné zemské zbrojnice.

Bylo - li tělo přílby již několikrát předtím barvou natřeno, takže vrstva barvy na přílbě je značně tlustá, odstraní se stará barva ponořením těla přílby zbaveného všech součástek přílb do 5% - 8% roztoku hydroxydu (louhu) sodného (NaOH) a v něm se ponechá tak dlouho, až se dá barva rýžovým kartáčem lehce smýti. Roztok, který se získá rozpuštěním 33 g NaOH v 1 litru vody, působí na barvu rychleji, když se zahřeje na 30 - 40´C. Po odstranění staré barvy působením uvedeného roztoku musí se tělo přílby vyprati (nejméně třikrát po sobě) v čisté, nejlépe vlažné vodě. Odstraňovati starou barvu s přílby jiným způsobem, např. smirkovým plátnem, není dovoleno.

Přílba je dostatečně zbavena stop hydroxidu sodného, když v mokrém stavu nezanechává na prstech kluzký omak. Ještě lépe lze se přesvědčiti o dokonalém odstranění louhu červeným lakmusovým papírkem: přiloží-li se na mokrou přílbu, nesmí změnit barvu, zmodrá-li, není dostatečně omyta. Omytá přílba se nechá uschnout (nejlépe na slunci a proudícím vzduchu).

Pak se na osušené tělo přílby nanáší příslušná barva stejnoměrně štětcem a roztírá se v slabou vrstvu (aby po přílbě nestékala).

Natřené tělo přílby se musí nechat nejméně 24 hod. schnouti. Po zaschnutí prvního nátěru se natírá tělo přílby po druhé stejným způsobem. K úplnému zaschnutí (zatvrdnutí) nátěru je třeba 48 hod.

Natřené přílby musí býti na povrchu matné, nikoli lesklé. Mimoto se nesmějí pak přetírati (i když se nátěr odře) lesklým průsvitným lakem nebo olejem. Tělo přílby, jehož nátěr řádně zaschl (po 48 hod.), se opatří příslušnými součástkami.

Náležitost olivově zelené olejové barvy k nátěru jedné přílby je 0.025 kg.

Barvu podle náležitosti budou rozesílati ZZ. I, II, III, příslušným útvarům a div. zbrojnice 11 útvarům 11. a 12. divize na žádanky.

Štětce, rýžové kartáče, lakmusový papír a hydroxid (louh) sodný (NaOH) si zaopatří útvary, jestliže tyto potřeby nemají, z vlastního paušálu.

Odstraňování hřebínků z přílb a natírání přílb musí být skončeno u všech útvarů nejpozději do 1. března 1934.

Přilba vz. 20 po odstranění hřebenu, patrná stopa po přivaření hřebenu. Měl jsme možnost vidět i přilbu, kde byl hřeben nýtován.

Pod hřebenem byl umístěn větrací otvor, dle exemplářů, které jsem měl možnost vidět, však zřejmě nebyl u všech přileb vz. 20 vyvrtán. Je vidět obrys hřebene, který byl poměrně široký.

Přilba vz.20 po odtstranění hřebenu